Proměny, aneb hrajeme si se slidery

Santorini je pro fotografy ráj. Ladné tvary a křivky kam se člověk podívá. Turistům je zde vtloukáno, že místní západ slunce je neopakovatelný a zcela vyjímečný. Jakmile slunce zapadne, spustí se ohromný potlesk stovek lidí, kteří se zároveň v tom okamžiku otočí a prchají si zabrat místo v některé z restaurací. Kupodivu spolu s potleskem zmízeli i všichni fotografové, a ačkoli před západem to byla šermovaná stativy, v tuhle chvíli už jsem byl na vyhlídce sám. Škarohlíd by mohl namítat, že podmínky očividně stejně stály za bačkoru…nicméně to se v době západu ještě nedalo s jistotou říct :).

Na tomhle známém místě se zase nejčastěji fotí svatby. Zachytít jej bez lidí bylo naprosto nereálné (tedy bez násilí)…

Tahle dronovka ukazuje pokrytectví fotografie v plné kráse. Již od svítání se na Navagio beach naváží lidé přecpanými loděmi, takže vyfotit ji za světla prázdnou je absolutně nemožné. A stejně, propagační fotky ukazují téměř vždy prázdnou pláž. Taky kdo by tam chtěl, kdyby bylo jasné jak to tam chodí… Tohle je navíc fotografie z 10h dopoledne, nechtějte to vidět okolo 14-15h…

Pořídil jsem si “podvodní pouzdro” na svoji A7R2 a představy byly samozřejmě bujné. V realitě ovšem není čas brázdit moře křížem krážem a hledat luxusní jachtu zakotvenou zrovna tak já potřebuji. Takže jsem skončil u “focení samplů” (jako vždycky :) ).

Další dronová fotka, tentokrát z nádherného řeckého přístavu Parga. V noci ulice ožijí mumrajem tisíců lidí a tak jsem si odstartoval raději ráno.